Češi stárnou a se silnými populačními ročníky, které se blíží důchodovému věku, výrazně přibude výskytu Alzheimerovy choroby. Lékaři očekávají rychlý nárůst případů různých druhů demencí. Kde najdete pomocnou ruku, když se doma staráte o nemocného člena rodiny? Jaké jsou první varovné signály a čím můžete snížit riziko rozvoje chorob spojených s demencí? Podle lékařů je nárůst případů demencí nevyhnutelný, existují ale způsoby, jak oddálit riziko jejich vzniku. Které to jsou? Například udržovat i v důchodovém věku společenské kontakty, také je ale třeba myslet na léčbu zvýšeného krevního tlaku už ve středním věku. Podle posledních zjištění totiž právě neléčená hypertenze riziko demencí zvyšuje. „Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své bublině,“ říká prof. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Kam jste mi schovali ty prášky?

Prvních signálů, že se něco děje, si obvykle všimnou lidé v okolí postiženého, kteří začnou registrovat změny v jeho chování. „Typicky můžeme uvést seniora, jenž žije sám a už několik let se mu horší paměť. Lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. V takové chvíli je vhodné, aby se pečující obrátili nejlépe na jeho praktického lékaře, eventuálně na psychiatra,“ uvádí Klára Knápková, psychiatrička z M&K psychiatrie. „Často se také setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání léků. To jej pak může ohrozit na životě nebo vést k hospitalizaci,“ popisuje lékařka Hana Vaňková, místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.

Kam se obrátit pro pomoc?

Čím dál více rodin je nuceno řešit situaci spojenou s péčí o člena rodiny, který trpí demencí. Takový pacient je velmi náročný. Jednoznačně odpovědět na to, zda je rodina schopna se o něj starat, není možné. Každý je individualitou, stejně tak možnosti každé rodiny jsou jiné.

S prohlubující se demencí se stává pacient plně závislý na péči okolí.

„Možná více než na tom, v jakém stavu pacient je, záleží na tom, zda rodina může, chce a také zda se dokáže o něj postarat. V počátečních stadiích je potřeba ‚jen‘ dohled, ale už i ten může být nesmírně obtížný. S prohlubující se demencí se stává pacient plně závislý na péči okolí. Pro rodinu jsou náročné poruchy chování a psychologické příznaky demencí, které se u jejich blízkého objevují, člověk ztrácí schopnost se pohybovat nebo naopak utíká z domova a bloudí, stává se inkontinentním. A to už je situace, kdy se pečující stává pečovatelem více než na plný úvazek,“ popisuje Astrid Matějková.

Profesionální péče, stacionáře, příspěvky od státu

Lékařka dále doporučuje nechat si pomoci již od samého začátku, kdy je u blízkého člověka diagnostikována demence. „Je důležité, aby se hlavní pečovatel nestyděl požádat o pomoc rodinu a aby mu rodina aktivně pomoc nabízela. Je dobré si zažádat o příspěvek na péči, který i pečovateli s omezenými finančními zdroji umožní nasmlouvání profesionálních pečovatelských služeb. Je třeba vědět o možnosti denních stacionářů a odlehčovacích služeb v regionu. Řešením situace, kdy je domácí péče již nad síly pečovatele, jsou pak pobytové domovy se zvláštním režimem,“ vysvětluje Astrid Matějková. Důležité informace najdete zde: dementia.cz, abadeco.cz, alzheimer.cz, nzip.cz.

Proč vzniká demence?

Alzheimerova choroba postihuje zhruba 5 % populace ve věku 65 a více let. Každých pět let se pak podle odborníků procentuální výskyt zhruba zdvojnásobí, v 80 letech věku je tedy pravděpodobnost onemocnění až 30 %. Nemoc zasahuje ženy přibližně dvakrát častěji než muže. Jaké jsou příčiny vzniku demence? Odpověď na tuto otázku není zcela jasná. „Kromě vyššího věku jsou známy faktory jako genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, požívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk,“ říká prof. Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Klíčová je včasná diagnóza, úprava životního režimu a zahájení léčby.

Vyšetření při preventivní prohlídce

Nejjednodušší pro prvotní vyšetření je navštívit praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky. „Už nyní v našich ordinacích probíhá screeningové vyšetřování při preventivních prohlídkách u pacientů od 65 let věku. Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Pacienti při testu dostávají mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Pokud máme podezření na snížení kognitivních funkcí, zahájíme ihned další podrobnější vyšetření,“ říká praktická lékařka Astrid Matějková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

JAKÉ JSOU PRVNÍ PŘÍZNAKY POČÍNAJÍCÍ DEMENCE?

• nenápadné a plíživé obtíže, například zapomínání a výpadky paměti
• časté změny nálady, propadání úzkostem a strachům, výbuchy zlosti, vztahovačnost, podezíravost
• problémy s řečí, člověk mnohdy hledá vhodné výrazy, věty, které vyslovuje, nedávají smysl, potíže s plynulostí mluvy
• odkládání věcí na jiná místa, než kam patří, například boty do pračky, klíče do lednice
• dezorientace v prostoru, člověk se začne ztrácet na místech, jež dobře zná, zabloudí v obchodě či okolí bydliště
• problémy s vnímáním času, nemocný se dívá na hodiny a nepozná, co znamenají čísla nebo kolik hodin ukazují ručičky na ciferníku
• apatie a pasivita, ztráta zájmu o koníčky a záliby, které byly dosud potěšením
• zhoršení abstraktního myšlení, zhoršená schopnost řešit praktické věci, například uvařit, nakoupit nebo zaplatit účet za elektřinu

Zdroj: Alzheimerova choroba a demence: Péče o blízkého (prozeny.cz)